Páči sa Vám tento príspevok ?

Zdieľajte tento obsah so svojimi priateľmi

Počet návštev

Dnes274
Včera14
Tento týždeň943
Tento mesiac1963
Všetky návštevy129444

 


Designed by:
SiteGround web hosting Joomla Templates



Modifications & repairs by:
   
Once
Zelinková O. ( Praha )_ Reedukace dyslexie s využitím posledních výzkumů
Piatok, 24 September 2010 17:34

Reedukace dyslexie s využitím posledních výzkumů

Doc.PaedDr. Olga Zelinková, CSc.
Husitská teologická fakulta UK, Česká společnost „Dyslexie“

Obsah

1. Příčiny dyslexie. Co ukazují výzkumy ?
2. Kognitivní funkce a jejich místo v reedukaci dyslexie
3. Postupy při reedukaci dyslexie
4. Aktivizace pravé a levé hemisféry při čtení
5. Emocionální a sociální aspekty dyslexie

 

1. Příčiny dyslexie. Co ukazují výzkumy dyslexie ?

 

 

Výzkumy dyslexie v posledních letech navazují na výsledky let předcházejících a dále je zpřesňují. Největší rozvoj poznání umožnilo využití moderních vyšetřovacích metod v posledních letech, tj. funkční magnetické rezonance a mozkové tomografie. Na základě těchto metod se ukazuje stále podrobněji, že mozek jedince s dyslexií pracuje jinak než mozek běžného čtenáře. Zatímco běžný čtenář aktivuje při čtení velmi malou oblast mozku, dyslektik jakoby tápe, aktivizuje pravou i levou hemisféru a zmocňuje se textu s velkým vypětím sil. (S.Shaywitz, 2003)
Tím můžeme zdůvodnit skutečnost, že dyslektik je více unavený nejen při čtení, ale při všech aktivitách, kde pracuje s textem.(Např. přečtení zadání v učebnici, z tabule, pochopení informační tabule .)

Na výzkumy dědičnosti dyslexie zahájené B.Hallgrenem ve Švédsku již v 50.letech navazují výzkumy současné a starší výsledky potvrzují. Není pochyb o tom, že tato porucha je mezi příbuznými dědičná ve 40-50% případů. Neexistuje jeden gen dyslexie. Je to několik genů, které ovlivňují kvalitu kognitivních funkcí. (Gilger, 2003)

Vyskytuje-li se dyslexie v rodině u rodičů nebo sourozenců, můžeme s velkou pravděpodobností říci již po narození dítěte, že je ohrožené dyslexií. Podle řady vědců lze na základě metody evokovaných potenciálů již po narození s jistotou určit, že dítě bude dyslektik.(A.van der Leij 1998 a později) Dědičný výskyt poruch má též pozitivní aspekt. Rodiče, kteří sami trpí poruchou, dovedou lépe pochopit dítě, pomoci mu.

Další teorie, které se snaží objasnit příčiny dyslexie, jsou : cerebelární teorie, hormonální teorie, studie zjišťující vliv nenasycených mastných kyselin (rybí tuk) popř. používání různých diet s cílem pozitivně ovlivnit aktivitu mozku.

2. Kognitivní funkce a jejich místo v reedukaci dyslexie

Na základě odlišné stavby a funkce mozku probíhá odlišný vývoj kognitivních funkcí. U jedinců s dyslexií se objevují větší či menší abnormality ve vývoj následujících kognitivních procesů. Zřídkakdy se projeví deficit ve vývoji všech oblastí, většinou jde o jejich kombinaci. Právě kombinace deficitů se projevuje značnou variabilitou projevů poruch. Z toho vyplývá, že nelze aplikovat univerzální metodu na všechny jedince s dyslexií.
Dosud nemáme dostupné diagnostické nástroje na měření úrovně těchto funkcí ani odpovídající materiály k jejich reedukaci. Při práci s jedinci s dyslexií však nelze jejich význam opomíjet.

Kognitivní funkce, které ovlivňují proces vzdělávání
1. Řeč : řeč receptivní a expresivní, slovní zásoba, rychlé jmenování prvků, verbální fluence, artikulace. Deficit ve vývoji jednotlivých oblastí se odráží v rychlosti čtení (obtíže s předjímání obsahu), porozumění čtenému textu i v písemném projevu.
2. Sluchová percepce : neřečové zvuky, lidská řeč. Cvičení jsou zaměřena na rozlišování zvuků z vnějšího prostředí, tónů, hudebních nástrojů. Nejvýznamnější místo z hlediska diagnostiky a reedukace zaujímá fonematický sluch (sluchová analýza, syntéza, diferenciace, fonologická manipulace).
3. Zraková percepce : zraková analýza, syntéza, diferenciace, vedení očních pohybů, rozlišování figura-pozadí. Nižší úroveň vývoje zrakové percepce se projevuje ve čtení, v orientaci na stránce, v knize a též v každodenním životě.
4. Pravo-levá a prostorová orientace ovlivňuje nejen úroveň čtení a psaní, ale též orientaci v prostředí v běžném životě. Zahrnuje rozlišování pravé a levé strany v prostoru, na vlastní osobě i na osobě sedící čelem.
5. Orientace v čase zahrnuje kromě běžných časových údajů (dny v týdnu, roční období, měsíce v roce) též odhad časového intervalu, vnímání pojmů „před – po“ v časové dimenzi.
6. Paměť : paměť krátkodobá, paměť pracovní a dlouhodobá. Vstup informace předpokládá motivaci a pro jedince vhodnou smyslovou modalitu (zrak, sluch, motorika). Všechny typy paměti jsou ovlivněny pozorností a exekutivními funkcemi.
7. Exekutivní funkce :
*Selektivní pozornost zahrnuje rozhodnutí : zůstat u úkolu x opustit úkol
*Plánování : stanovení cílů, organizace práce
*Inhibice : odložit odpověď x neodpovídat vůbec
8. Organizace sebe sama je kompetence nezbytná k úspěšnému výkonu v jakékoliv oblasti. Zahrnuje vytyčení úkolů, určení priorit, zahájení práce, časové rozvržení atd.
9. Proces automatizace (mozečková teorie). Podle výzkumů, na kterých je postavena mozečková teorie, mají jedinci s dyslexií obtíže v automatizaci nejen pohybových dovedností, ale též poznatků.
10. Koncentrace pozornosti
11. Motorika : jemná, hrubá, grafomotorika, motorika artikulačních orgánů, mikromotorika očí, vizuomotorická koordinace a pohybová koordinace.
12. Rychlost a koordinace psychických procesů

Odlišný vývoj uvedených kognitivních procesů ovlivňuje vnímání sebe sama, sebehodnocení, navazování sociálních kontaktů. To mívá za následek nepříznivý vývoj psychice i sociální oblasti.

Diagnostika a následná reedukace musejí vycházet z úrovně vývoje těchto funkcí. Soustředění pouze na nácvik čtení a psaní bez ovlivňování vývoje funkcí, které zvládnutí těchto dovednosti podmiňují, je příčinou neúspěchu. Následně se projevuje nezájem dítěte, ztráta motivace nejen dítěte, ale též jeho rodičů. (Zelinková, 2003)

3. Postupy při reedukaci dyslexie

Reedukace dyslexie se mění v závislosti na věku a předcházejícímu průběhu práce s dítětem, dospívajícím dospělým. S reedukací lze začít kdykoliv. Není pravdou, že výsledků lze dosáhnout pouze do určitého věku. Výzkumy potvrzují nejen plasticitu mozku v dospělosti vlivem cíleného krátkodobé nebo dlouhodobého působení, ale též užívají pojem ekologický mozek. To znamená, že vnější prostředí, v němž jedinec žije, ovlivňuj vývoj mozku v dospělosti. Dokonce kladné emoční prostředí může stavbu a činnost mozku pozitivně ovlivnit. (Kulišťák, 2003)

Jestliže z nějakého důvodu nejsme schopni provádět cílenou reedukaci u žáků 2.stupně a jedinců starší nebo je reedukace neúspěšná a jedinec zcela ztrácí motivaci, přecházíme ke kompenzaci. Učíme s poruchou žít. Hledáme individuální styl učení, nacvičujeme strategie práce s textem, využívání odlišných způsobů získávání informací.

Při běžné reedukaci je nutné dodržovat následující zásady:
1. Reedukace vychází z rozboru příčin, z diagnostiky odborného pracoviště
2. Navazuje na dosaženou úroveň dítěte bez ohledu na jeho věk a požadavky školy
3. Předpokladem úspěchu je dobrý začátek a soustavná motivace
4. Při výběru metod je nutný multisenzoriální přístup
5. Reedukace je individuální proces, ačkoliv může mít skupinovou organizační formu.
6. Reální hodnocení výsledků reedukace, postup po malých krocích
7. Reedukace je zaměřena na celou osobnost dítěte, respektuje jeho sociální vztahy, spolupráci s rodinou.

Oblasti reedukace:
1. Reedukace funkcí, které podmiňují vznik poruchy
2. Utváření dovednosti správně číst a počítat
3. Působení na psychiku jedince, posilování jeho sebevědomí, popř. učení s poruchou žít

Součástí reedukace musí být spolupráce s rodiči, kteří se na reedukaci musejí nějakým způsobem podílet, a s učiteli.

Nácvik čtení
Nácvik čtení zaměřujeme na dvě základní oblasti :
A. Dekódování
B. Porozumění

A. Dekódování
Čtení písmen
a) Zrakové rozlišení tvaru. Dítě ještě písmena nečte, pouze rozlišuje stejné a nestejné
tvary.
b) Rozlišování tvarů, které se liší polohou v prostoru
c) Utváření spojení hláska – písmeno s využitím mnoha cvičení multisenzoriální
zaměřených. Modelování písmen, kreslení, vytrhávání z papíru, spojování
s obrázkem, příběhem apod.
d) Automatizace spojení
Čtení slabik
a) Syntéza písmen ve slabiku
b) Čtení slabiky jako celku bez hláskování
c) Automatizace čtené slabiky

Čtení slov
a) Čtení izolovaných slov se stoupající náročností. Nejsnazší jsou slova typ „les,
pes“, následují dvojslabičná slova. Nejnáročnější jsou slova se souhláskovými
shluky.
b) Čtení slov v souvislém textu musí respektovat dovednost dítěte přečíst všechna
slova. Pokud tomu tak není, je čtení velmi pomalé, dítě se trápí.

Opakované čtení slov je nutné z hlediska automatizace. Zatímco pro dekódování je stěžejní fonologické uvědomění, pro rychlost a plynulost čtení je to automatické rychlé poznávání a jmenování slov.

B. Porozumění
Porozumění textu je psycholingvistická činnost, při které dochází ke spojení mezi prvky textu navzájem, vědomostmi žáka a vnějším světem. Dosavadní vědomosti hrají významnou roli. (Gavora, 1992) Porozumění probíhá na různých úrovních, je ovlivněno úrovní dekódování a věkem.

Izolovaná slova, slovní spojení
Porozumění izolovaným slovům je nejsnazší. Čtenář přečte slovo (slovní spojení), ukazuje na obrázku, tvoří věty. Na této úrovni lze např. provádět různé úkony podle napsaných pokynů.

Porozumění na základě asociací
Porozumění textu a jeho reprodukce na základě různých asociací jsou charakteristické pro žáky na 1.stupni základních škol. Nejde o porozumění na základě logických souvislostí.

Porozumění textu s vědomím souvislostí
Tato úroveň je nejnáročnější. Čtenář aktivně text vnímá, spoluutváří ho, vyvozuje závěry. Tato dovednost však vyžaduje určitý stupeň abstrakce a logické myšlení na takové úrovni, která se rozvíjí podle Gavory přibližně mezi 10. – 12.rokem. Pokračuje po celý život, rozvíjí se v závislosti na rozvoji psychiky, zvětšování rozsahu vědomostí a dovedností, které práci s textem ovlivňují.

Porozumění je ovlivněno též grafickou stránkou textu. M.Gósy (1998) zjistila statisticky významné závislosti mezi porozuměním a typem písma dokonce u čtrnáctiletých žáků. U textů psaných větším písmen bylo o 25 – 45% správných odpovědí na otázky k textu více. Nejméně správných odpovědí bylo při čtení textu psaného kurzívou.
U žáků ve 2. a 5.ročníky byla závislost na typu písma ještě vyšší.

4. Aktivizace pravé a levé hemisféry při čtení

Vzájemným vztahem mezi aktivitou pravé a levé hemisféry v průběhu čtení se zabýval mimo jiné prof. Dirk Bakker. Podle jeho teorie se počáteční čtení liší od čtení pokročilého v aspektu kvalitativním i kvantitativním. Rozdíly jsou podmíněny mimo jiné odlišným stupněm důležitosti percepčních a jazykových procesů v obou stádiích čtení.
Dítě v předškolním věku má utvořeno schéma trvalého předmětu, podle něho předmět zachovává svůj tvar a funkci, i když se mění jeho poloha, popř. vzájemná poloha jednotlivých částí. Jakmile se začíná učit číst, tyto charakteristiky prvků přestávají platit.
V období počátečního čtení se dítě setkává s novými tvary, grafémy, které je obtížné diskriminovat především tehdy, liší-li se pouze polohou v prostoru (b-d). Tato percepčně prostorová analýza je prováděna především pravou mozkovou hemisférou. Stává-li se proces čtení plynulejší a více zautomatizovaný, vystupují do popředí sémantické a syntaktické operace a jazykové aspekty, které jsou zprostředkovány převážně levou hemisférou. Z toho vyplývá, že v určitém stádiu vývoje čtenářských dovedností přechází vedoucí aktivita z pravé na levou hemisféru. Oba procesy musejí být v určité rovnováze. Proto užívá Bakker název „Balance-model“.
Některé dětí nejsou schopny přejímat nové hemisférové strategie ve vhodném období procesu osvojování čtení. Příčinou může být nesprávný vývoj mozkových hemisfér, ať ve smyslu nedostatečného vývoje nebo akcelerace. Jinými příčinami může být mozková dysfunkce nebo dokonce léze. U těchto dětí bývá diagnostikována dyslexie.
Podle toho, ve které etapě čtenářského výcviku se obtíže objevily, Bakker klasifikuje děti s poruchami čtení, které setrvávají dlouho na percepčních mechanismech jako P- percepční typ dyslexie. Jejich čtenářská strategie je pomalá ale přesná, protože je zprostředkována pravou hemisférou, které přednostně provádí percepční a prostorové operace. Jedinci s pravohemisférovou dyslexií setrvávají na úrovni počátečního čtení. Příčinou je nedostatečný rozvoj nebo léze hemisféry levé.
Převažují-li při dysfunkčním čtení levohemisférové řečové mechanismy jsou jedinci označováni jako L - levohemisféroví dyslektici. Jejich čtení je rychlé s vyšší chybovostí vlivem nedostatečných percepčních funkcí a převažujících sémanticko-syntaktických strategií.
Přibližně u 40% dětí nelze jeden z typů přesně určit.

L-typ dyslexie nebo počáteční dyslexie :
Dítě s tímto typem dyslexie nemá dostatečně rozvinuté percepčně prostorové pravohemisférové mechanismy, nezvládá percepčně prostorové charakteristiky textu. Provádějí se cvičení percepčně motorická, cvičení pravo-levé orientace.
a) Cvičení zrakové percepce bez písmen i s písmeny
Rozlišování figura-poradí, zraková analýza, syntéza a diferenciace .
b) Upevňování znalosti písmen s užitím hmatu : písmena s drsným povrchem,
textilní písmena, písmena kreslená do písku, písmena z moduritu apod.
c) Čtení graficky náročného textu, který je tvořen různými typy písmen.

Pravohemisférová dyslexie
Tento typ dyslexie se často objevuje u dětí s diagnostikovanou vývojovou dysfázií, u dětí, jejichž rodiče i učitelé uvádějí nechuť mluvit, malou slovní zásobu, obtíže ve vyjadřování apod. Děti užívají pravohemisférové mechanismy. Při reedukaci používáme:
a) úkoly zaměřené na posílení řečové kompetence, rozšiřování slovní zásoby
b) čtení textu s překrýváním spodní části písmen, slov, slovních spojení
c) čtení slov s vynechanými písmeny, slabikami
d) čtení textů a označování slov, která do textu nepatří
e) doplňování slov do textu podle smyslu

Tato teorie vysvětluje, proč je člověk schopen číst text, v němž jsou přeházená, zaměňovaná nebo vynechaná písmena. Jednoduše proto, že je aktivována levá hemisféra, která se přednostně podílí na vnímání obsah textu, a „detaily nevidí“.
(Zelinková, 2003 a literatura tamtéž uvedená)

V současné době existuje velký výběr pomůcek pro reedukaci. Vydává je nakladatelství Tobiáš, Portál, nakladatelství DYS, počítačové program nabízí firma GeMIS, distribucí se zabývá DYS-Centrum v Praze.

5. Emocionální a sociální aspekty dyslexie

Neméně důležitou roli v reedukaci hraje péče o psychiku jedince. Výzkumy ukazují, že u těchto jedinců je snížené sebepojetí, negativní vnímání sebe sama. Děti jsou nadprůměrně neoblíbení mezi vrstevníky. Pro své obtíže v socializaci a menší společenskou přizpůsobivost jsou sociálně rizikovou skupinou. (Kocurová, 2005)

6. Dyslexie a ADHD

Dyslexie je často spojená se syndromem ADHD/ADD (Attention Deficit Hyperaktivity Disorders). Du Paul uvádí že 25-40% dětí trpí oběma poruchami současně. Hlavními projevy je porucha koncentrace pozornosti, hyperaktivita a impulzivita. Ty samy o sobě natolik zhoršují školní práci, že žák většinou nepodává výkon odpovídající jeho intelektovému potenciálu. Reedukace poruch čtení je v těchto případech ještě náročnější.

Gavora, Peter : Žiak a text. Bratislava . SPN, 1992
Gosy, Maria : Závislost porozumění textu na typu a velikosti písma. In Specifické poruchy učení a chování. Sborník 191997-98. Praha : Portál 1998, s.35-40
Gilger, W., Jeffrey : Genes and Dyslexia. Perspectives. Vol29, no.2. spring., 2003, s. 6-8
Kocurová, Marie : Integrace žáků se specifickou poruchou učení v kontextu klíčových kompetencí. In Specifické poruchy učení a chování. Sborník 2005.
Praha : Portál 2006, s. 20-36
Kulišťák, Petr : Neuropsychologie. Praha : Portál, 2003
Shaywitz, Sally : Overcoming Dyslexia. New York : Alfred A.Knop, 2003
Zelinková, Olga: Poruchy učení. Praha : Portál 2003

Nabídka nakladatelství DYS
Svatoslavova 17, 140 00 Praha 4
tel./fax: 241 740 148
e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spambotmi. Ak ju chcete vidieť, je potrebné aby ste mali zapnutý JavaScript. www.zelinkova.cz

Nakladatelství DYS vydává pomůcky pro děti s poruchami učení, ale nejen pro ně. Všechna cvičení lze provádět jako prevenci obtíží s dětmi na základních i speciálních školách, i když u nich nebyla stanovena diagnóza.

Cvičení pro dyslektiky I. - VI.
I. Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek
II. Rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni, rozlišování sykavek
III. Cvičení sluchové analýzy a syntézy
IV. Rozlišování b-d-p
V. Čtenářské tabulky
VI. Cvičení pravo-levé orientace

Čtení mě baví I.: Zachráněná vrána, Myš a lev 20 stran
Čtení mě baví II.: První přelet Atlantiku, Sen o létání 20 stran

Texty v sešitech jsou zpracovány s cílem zkvalitnit úroveň čtení dětí s dyslexií i slabších čtenářů. Jsou obsahově přiměřené pro starší čtenáře a zároveň čtenářsky snadné. Pokračuje v nich nácvik čtení (rozdílné typy písmen, doplňování písmen a slabik do slov, cvičení zaměřená na pochopení obsahu čteného textu apod.) Jsou určeny pro žáky na 2. stupni.

Počítačovou verzi obsahuje program Soví čítanka.

Psaní mě baví (Chci psát lépe) 36 stran
Cvičení pro žáky s dyslexií na 2. stupni. Soubor obsahuje diktáty a cvičení zaměřená nejen na zvládnutí základní gramatiky ale též hledání vhodného způsobu učení. Soubor je též vhodný pro žáky, kteří mají výrazné obtíže v českém jazyce a nezvládli dosud základní gramatiku (shoda podmětu s přísudkem, pádové koncovky, vyjmenovaná a příbuzná slova apod.).



Hrajeme si s písmeny (Rozlišování hlásek) 32 stran
Dětem ve věku 5-9 let má pomoci sluchem rozlišovat hlásky na různých místech slova. Tato dovednost je nutná při nácviku správné výslovnosti, při čtení i psaní. Podporuje utváření spojení hláska-písmeno. Děti mohou obrázky vybarvovat. Přesné dodržování linií je velmi dobrou průpravou pro psaní.

My body 20 stran A4
Pracovní sešit je zaměřený na osvojení slov a vět, které se vztahují k lidskému tělu. Dítě se učí nová slova ve vazbě na konkrétní části těla na základě mnohanásobného opakování písemnou nebo ústní formou.

Soubor slabik
Soubor 72 slabik na kartičkách o rozměrech 5x7 cm je doplněn teoretickým zdůvodněním pomůcky a náměty pro použití. Je určen pro individuální skupinovou práci s dětmi s dyslexií i pro začínající čtenáře.

Čteme a počítáme s počítačem 20 stran
Pomůcka pro učitele a rodiče k výběru počítačových programů firmy GeMiS.

Posledná zmena na Piatok, 24 September 2010 18:11
 

Ďalší reklamní partneri s.r.o. LOGOPETKO a Sekcie klinická logopédia SSO 


 

Reklamný panel