Páči sa Vám tento príspevok ?

Zdieľajte tento obsah so svojimi priateľmi

Počet návštev

Dnes265
Včera14
Tento týždeň934
Tento mesiac1954
Všetky návštevy129435

 


Designed by:
SiteGround web hosting Joomla Templates



Modifications & repairs by:
   
Once
Housarová B., Bachurová H. ( Praha )_ Kompetence studentú logopedie na začátku profesní kariery
Sobota, 09 Október 2010 11:56

Kompetence studentů logopedie na počátku profesní kariéry

Blanka Housarová, Hana Bachurová

     Souhrn: autoři se zamýšlí nad výstupními kompetencemi absolventů. Charakterizují cíle studijního programu, prezentují šíři uplatnění těchto absolventů, což ztěžuje vymezení kompetencí. V textu je demonstrována kauzální souvislost mezi pregraduální přípravou a na ni navazující postgraduální či celoživotní.

     Klíčová slova: patologie řeči, kompetence ve vzdělání, oborové standardy, studijní program,

     Výstupní kompetence každého absolventa různých studijních oborů jsou námětem mnoha dlouhodobých diskusí. Povětšinou převládá názor, že studenti-absolventi (logopedi) bývají nedostatečně připraveni. Podívejme se, s jakými kompetencemi studenti vlastně universitu opouští.

     Se vstupem do Evropské unie se mění ty nejzákladnější filozofická východiska ke vzdělávání, zejména ke vzdělávání na terciární (vysokoškolské) úrovni. Základy studia speciální pedagogiky ( dříve defektologie) a s tím související logopedie vybudoval Sovák na základě svých teoretických východiscích a tehdejších poznatků. S odstupem času můžeme konstatovat, že již v 50. letech 20. století najdeme u Sováka velmi pokrokové a dodnes mající platnost postuláty.

     Aktuální změny jsou vyvolávány několika významnými faktory. K nim můžeme přiřadit požadavky EU na vzdělávání, požadavky z praxe, legislativní změny v zemi. Tyto impulsy vyvolávají aktivity universit ( a vysokých škol), které jsou pochopitelně limitováni zejména ekonomickou úrovní země.

     V současné době jeden studijní obor připravuje odborníky jak pro běžnou ambulantní praxi ( všeobecné zaměření), tak specialisty zaměřené na určitou problematiku ( v našich podmínkách například pro neurologická oddělení, pro specifické cílové skupiny- např. pro pervazivní poruchy, pro nemluvící jedince, pro poruchy na primární úrovni- dysfagie, apod.). To znamená specialistu s prohloubenými znalostmi v jedné oblasti. Může tuto šíři záběru obsáhnout jeden studijní obor ? Mohou absolventi jednoho studijního programu samostatně pracovat v různých resortech ? Jakou roli přitom hrají geografické a demografické podmínky?

     Vzhledem k tomu, že jde o mladý interdisciplinární obor, je vhodnější pro lepší orientaci nejdříve vymezit podrobněji základní okruhy kompetencí. V základním úhlu pohledu můžeme mluvit o třech kompetencích: znalosti, dovednosti, evaluace. Tyto základní kompetence považujeme za vhodné rozšířit o základní výzkumné dovednosti.

     Z hlediska věkových kategorií jsou studenti připravováni pro všechny etapy života, od raného věku, přes předškolní a školní věk, adolescenty, produktivní věk,k seniorskému. Z hlediska rozsahu výkonu mají studenti zvládnout prevenci, diagnostiku, terapii a poradenství. Studenti mají během studia získat znalosti a dovednosti na různých úrovních  ( jazyk, řeč, komunikace). V tomto výčtu je potřebné nezapomenout na univerzitní vzdělání ( společensko vědní předměty, ICT, jazykové znalosti). Jak je možné z celkových požadavků zvolit optimální variantu ?

     Při takové šíři uplatnění je nezbytné mít na paměti, že vysokoškolské studium může poskytnout bazální vzdělání, na které navazuje dle místa výkonu další specializační. Další činitel, který ovlivňuje úroveň a rozsah znalostí a vědomostí je členění studia na bakalářskou a navazující magisterskou část. Tzv. pregraduální vzdělávání je nutné hodnotit v souvislosti s navazujícími studijními programy: doktorskými, specializačními, celoživotními. Bez tohoto kontextu ztrácí některé kroky a záměry srozumitelnost pro veřejnost.

     V tlaku vzrůstající globalizované ekonomiky jde především o to, vychovávat flexibilní a adaptibilní odborníky, kteří budou přistupovat k řešení problémů kreativně, ne šablonovitě. Ten, kdo zaměstná čerstvého absolventa logopedie ( řečového terapeuta, absolventa řečové patologie), chce znát, co umí, co od něj může čekat a požaduje, aby se rychle začlenil do jejich systému a zachoval kvalitu a produktivitu služeb. V našich evropských podmínkám nám jde kromě jiného i o možnost uplatnění na evropském trhu.

     Shledáváme definování výstupních kompetencí za velmi důležitý bod, protože příliš široce definované kompetence mohou vést k narušení základu discipliny. Na straně druhé příliš úzce definované kompetence mohou vést k eliminaci některých přístupů a postupů, k uplatnění jednosměrného přístupu k problému. Další prvek, který je nutno při vymezování kompetencí definovat, je časový faktor. Při časovém předstihu , který doprovází přípravu každého studijního programu, mluvíme o horizontu pěti a více let.

Schéma č. 1: kontext pregraduálního vzdělávání s dalšími stupni 

schéma č.1

     V pregraduálním vzdělávání jde o množství poznatku/informací, načasování, sekvence na straně jedné, o praktické dovednosti na straně druhé. Obě položky musí být ve vzájemném souladu, jinak jde o věci vytržené z kontextu.

      V závěru diskutujme o tom nejdůležitějším. Kdo se má podílet na vymezení kompetencí? Je potřebné, aby se na tomto procesu podílely odborné a profesní organizace a sdružení. Před vysokými školami a universitami stojí obtížný úkol, připravit flexibilní, kreativní a odpovědné odborníky.

Schéma č. 2: Oblasti kompetencí logopeda absolventa

schéma č.2

Literatura:

Bertrand, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-216-5.
Ježková,V.; Walterová, E. Vzdělávání v zemích Evropské unie. Praha: Pedf UK, 1997. ISBN 80-86039-19-6.
Kyriacou, Ch. Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-965-8.
Lauer N.: E-learning fur Logopadinnen – Zukunftvision oder Realitat? In Forum Logopadie Marz 2005, Heft 2, p. 28-32
Nařízení vlády č.398/2004 Sb.,kterým se stanový katalog prací a kvalifikačních předpoklady pro výkon povolání.
Soderpalm, E.: Education of Speech-Language Pathologists around the World: The Scandinavian Experience In Folia Phoniatrica et Logopaedica 2006, 58, 55-58
Schmolke, S.: Brauchen Logopadinnen und Logopaden „wissenschaftliche Kompetenz“? in Schwezerische Zeitschrift fur Heilpadagogik, 2007, N. 1. p.37-44
Zákon č.563/2004 Sb.o pedagogických pracovnících.
Zákon č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon).
Zákon č.96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdrav. povolání.
 

Posledná zmena na Sobota, 09 Október 2010 12:09
 

Ďalší reklamní partneri s.r.o. LOGOPETKO a Sekcie klinická logopédia SSO 


 

Reklamný panel