Páči sa Vám tento príspevok ?

Zdieľajte tento obsah so svojimi priateľmi

Počet návštev

Dnes10
Včera54
Tento týždeň268
Tento mesiac620
Všetky návštevy122767

 


Designed by:
SiteGround web hosting Joomla Templates



Modifications & repairs by:
   
Once
Stryková E. ( Přerov )_ Technická pomúcka a její využití v logopedické praxi
Štvrtok, 31 Marec 2011 00:17

PaedDr.et Bc.Stryková Eva, PhDr.Krpcová Vlasta

Technická pomúcka a její využití v logopedické praxi

Ambulance klinické logopedie, Na Loučkách 3,Přerov
Táto e-mailová adresa je chránená pred spambotmi. Ak ju chcete vidieť, je potrebné aby ste mali zapnutý JavaScript.
581202520

Anotácia:

     Téma Technické prostředky v logopedii vzniklo pod vlivem přílivu technických informací a prostředků, které lavinovitě zasahují všechny obory- logopedii nevyjímaje.Cílem příspěvku je pokusit se přinést trochu inspirace. Metody a prostředky spojené s technikou přinášejí vždy něco nového, ať už je to možnost přímo změřit něco, co se vždy měřilo jen nepřímo nebo upozornit na nový pohled v zaběhnutých vzorcích a schématech.

      Logopedie jako interdisciplinární obor se nejrůznějším technickým prostředkům nebrání – pokud jsou používány rozumně a nenahrazují potřebný podíl lidského kontaktu. Z historického pohledu se logoped setkává a pracuje s technikou podle místa a případné specializace svého pracoviště již od dob vzniku oboru. Technika, s níž přichází do kontaktu, je využívána buď v rámci prevence nebo ve vlastní intervenci při kompenzaci, motivaci, diagnostice, terapii.

     Pod vlivem rychlého pokroku vědy a techniky mění se nejen technologie ale i design přístrojů a jejich dostupnost a s tím i možnosti jejich používání.

     Z přehledu užívané techniky a technologií uvádím jen některé. Jejich společným jmenovatelem je přívlastek aktivizující. Jsou to:

  1. Komunikační tabulka
  2. Čtečka čárového kodu
  3. Audioeditor
  4. Audiometr
  5. Digitální hlasový záznamník
  6. EEG BFB 

 


Samotná prednáška: 

     Téma Technické prostředky v logopedii vzniklo pod vlivem přílivu technických informací a prostředků, které lavinovitě zasahují všechny obory- logopedii nevyjímaje.Cílem příspěvku je pokusit se přinést trochu inspirace. Metody a prostředky spojené s technikou přinášejí vždy něco nového, ať už je to možnost přímo změřit něco, co se vždy měřilo jen nepřímo nebo upozornit na nový pohled v zaběhnutých vzorcích a schématech.

     Logopedie jako interdisciplinární obor se nejrůznějším technickým prostředkům nebrání – pokud jsou používány rozumně a nenahrazují potřebný podíl lidského kontaktu. Z historického pohledu se logoped setkává a pracuje s technikou podle místa a případné specializace svého pracoviště již od dob vzniku oboru. Technika, s níž přichází do kontaktu, je využívána buď v rámci prevence nebo ve vlastní intervenci při kompenzaci, motivaci, diagnostice, terapii.

Pod vlivem rychlého pokroku vědy a techniky mění se nejen technologie ale i design přístrojů a jejich dostupnost a s tím i možnosti jejich používání.

     Můžeme jmenovat:
sluchadla,sluchátka, bzučáky, metronomy, tonometry, reaktometry, vibrátory, fonátory,vibrafony, taktilátory, indikátory, el.ladičky, přístroje na bázi opožděné zpětné vazby -LEE efektu, fotoaparát, gramofony, magnetofony s magnetickými páskami na kotoučích a kazetách,el.binokuláry,diaprojektory, osciloskopy, spirometry,telefony, psací stroje ,reproduktory, individuální smyčky,tonometr ….

     Dnes jsou doplněné modernějšími či zcela novými přístroji a technologiemi:
KI, mobilní telefony, psací telefony, videokamery, videoprojektory, videorekordér, dataprojektor, přístroje pro vizualizaci zvukového záznamu- Visible Speech, Lang Master, přístroje AVS, titulkovací zařízení, diktafony a hlasové záznamníky, MP3,minidisky,SW programy a víceúčelové PC, přístroje pro zpětnou biologickou vazbu-EEG BFB, EMG BFB, impedanční feedback(změny kožního odporu), CD přehrávače,VEP,komunikační tabulky , čtečky s hlasovým výstupem, a kopírky,tiskárny,scannery….

     Z přehledu užívané techniky a technologií si dovolím ve vymezeném čase vyjmout jen některé. Jejich společným jmenovatelem je přívlastek aktivizující. Jsou to:

  1. Komunikační tabulka
  2. Čtečka čárového kodu
  3. Audioeditor
  4. Audiometr
  5. Digitální hlasový záznamník
  6. EEG BFB

1.Komunikační tabulka

- podpůrný technický, multimodální, terapeutický, kompenzační prostředek.

Komunikační tabulky se vyskytují v různých variantách...jak vybrat?
Po zkušenostech běžné ambulantní logopedické praxe se osvědčil výběr nejen tabulky, ale i dalších přístrojů, která splňovaly požadavky-podle těchto kritérií.

Zvuková fce

  • fce nahrávání a následně přehrávání textů v přístroji má být snadno ovladatelná všemi účastníky sdělování (nejen terapeut, ale pokud možno i klient, popř. další spolupracující osoby, komunikační partneři) , nezávislá na připojení dalších částí (mikrofonu, zapojení do sítě ap.), s dostatečnou kapacitou pro mluvené slovo, větu, promluvu, s možností pojistek proti snadnému vymazání náhodnými nepřesnými pohyby

Mobilita

  • schopná přenášení na jakékoliv místo, kde se klient pohybuje

Skladnost

  • lehká, udržet i jednou rukou, možnost posunout prstem,

Stabilita

  • neposouvat po podložce

Ovladatelnost

  • snadná- v základní funkci, ke které slouží ( a to nejen prsty ruky),snadná obměnitelnost audiovizuálních komponent.

Odolnost

  • proti nárazu ( ne choulostivá)- vzhledem k obtížím klientů nelze vyloučit upuštění tabulky a pád na tvrdou plochu.

Bezpečnost a hygiena

  • oblé hrany, snadno omyvatelná (salivace,zvratky..)

Přitažlivost

  • umožňující tvořivé použití

     Pokud navíc užívání pomůcky není omezeno věkem, kvalitou jazykové úrovně, sníženou mentální úrovní, smyslovým omezením, motorikou a pokud umožňuje flexibilní reflektování aktuálního, dynamicky se měnícího stavu klienta a dá se použít ve všech fázích rehabilitace:
akvizice-fixace-automatizace –potom je to vhodná pomůcka pro praxi.

     Uvedené vlastnosti s využitím zpětné vazby i samostatného seberozvíjení –mimo ambulanci. umožňují významně zvýšit efekt rehabilitace, případně přináší její zkrácení.

     Komunikační tabulka (dle obrázku)je vhodná pro osoby, u nichž rehabilitace nevyústila v běžnou komunikaci oboustranně verbální a pro osoby, u nichž budoucí rozvoj srozumitelné komunikace mluvenou řečí je nejistý. Osoby na různém stupni řečových a komunikačních schopností nebo jen na stupni vizuálního rozumění okolnímu světu, jsou schopny s pomocí mobilní komunikační tabulky vyjádřit své potřeby.
Také pro osoby s náhlou ztrátou komunikačních schopností jako dočasný, náhradní a podpůrný komunikační nástroj.
Vzhledem k možnosti ověření práce s tabulkou u našich klientů jsme dospěli k závěru, že pro účelnou , efektivní a hygienickou práci je vhodné pracovat se dvěma tabulkami – jedna pro klienta a jedna pro terapeuta.
Stručný popis dle obrázku.

2.Čtečka čárového kódu

  • technologie běžně užívaná v různých odvětvích. Čárový kód je nejvíce používanou technologií v automatických identifikacích. Podle využití jsou čárové kódy děleny na kódy užívané v obchodech, průmyslu, nebo mají jiné speciální využití , např.Codebar (v knihovnictví, k evidenci krevních vaků, v expresních přepravních službách).

     Podstatou snímače čárového kódu, který je využitelný v práci logopeda, je sejmutí a dekódování čárového kódu s hlasovým výstupem. Je důležité, aby proces identifikace a dekódování informace trval co možná nejkratší dobu, aby obsluha byla jednoduchá, konstrukce ručního laserového snímače odlehčená a ergonomická. Čtečka by měla splňovat i další atributy uvedené u Komunikační tabulky.

     Okamžitá kontrola nahraného zvuku( slovního, neslovního, hudebního..) umožňuje zpětnou vazbu. Jednoduchost obsluhy, skladnost, snadná manipulace, neomezená četnost opakování, možnost nastavení nápovědy, podporuje samostatnost a nezávislost , umožňuje návrat k oblíbeným činnostem.(nahrání posloupných zvukových sekvencí procedury).
Stručný popis dle obrázku.

3.Audioeditor

  • program záznamu a editace zvuku. Zvukové editory jsou určeny k pořízení nahrávek a k jejich úpravě.

     V logopedii se často pracuje se zvukovým záznamem -většinou v podobě nahrávek pořízených pomocí diktafonu.

     S vizualizovaným záznamem (v grafické podobě má zvuk tvar křivky) však lze dělat - z pozice logopeda mnoho užitečných analýz - vokalická a konsonantická artikulace v čase(intenze-tenze a detenze), mluvní tempo, hlasitost, přízvuk, dechové charakteristiky, síla hlasu, mimoslovní průvodní jevy-mlaskání,pauzy.

      Zapojením více smyslů umožňuje akustickovizuální analýza větší citlivost k mluvním jevům.Sledovaný jev lze přesně vymezit. Zajímavé úseky lze označovat, dodávat textové popisy, komentáře. Přináší více informací o mluvním projevu – umožňuje nácvik anticipace artikulačních postavení, posouzení kvality tvorby hlasových začátků, poskytuje výrazný efekt korekcí a vnímání změn při běžném poslechu nepostřehnutelných. Postup s využitím některého z audioeditorů lze s úspěchem užít ve zkvalitňování řečového projevu klientů – středního i staršího školního věku, adolescentů i dospělých. 

4.Audiometr

    Audiometrie je běžný způsob diagnostiky sluchu. Z metod subjektivního vyšetření je vedle audiometrie čistými tóny a vysokofrekvenční audiometrie známá i slovní ( řečová ) audiometrie. Zkušebním signálem jsou zde elementy řeči –slabiky, slova. Audiometrická vyšetření jsou náročná, zvláště u dětské klientely.

     Pro potřeby logopeda je však poznatek o komplexní funkci sluchového analyzátoru u klienta významný už od prvních fází kontaktu. Screeningový test, který umožňuje orientačně zhodnotit sluch- vlevo, vpravo i oboustranně, kterým lze stanovit hladinu hlasitosti, při níž klient ještě rozumí mluvenému slovu- je Pilot Test .Umožňuje testování sluchu od hladiny 70dB k 25dB v sedmi testovaných úrovních pomocí 1 a víceslabičných slov v jednoduchých větných instrukcích(ukaž, kde je...). Vyšetření může probíhat v podmínkách běžného pracoviště jak ve volném poli tak i se sluchadly. Na základě tohto vyšetření se lze orientačně vyjádřit o stavu sluchu jako o velice dobrém - kdy porucha je nepravděpodobná, normálním a v případě výpadků je vhodné směrovat k dalším audiologickým vyšetřením u foniatra. Přínosem je nejen možnost vlastního screeningu sluchu , ale také příprava na další audilogická vyšetření .Také terapeut i rodič, spolupracující osoba si mohou udělat představu o poslechové kvalitě vlastním poslechem dané hladiny.

5.Digitální hlasový záznamník

Záznam probíhá na bázi čipové technologie. Lze použít jako záznamník poznámek při práci s klientem nebo motivačně- záznam aktuálního výkonu a jeho zpětné vazby.
Předností je odolnost, malé rozměry,snadné ovládání, reliéfní tlačítka.Funkce a délka záznamu jsou odstupňovány podle typů.

6.EEG BFB

      Některé metody, které včera byly diagnostické jsou dnes využívány i v rámci terapie.

     Dobré výkony vyšších psychických funkcí jsou možné ve stavu mentální bdělosti. V případě výrazně snížené pozornosti a soustředěnosti je jednou z možných pomocných metod Biofeedback, který jako např. EEG-bio-feedback training není u nás metodou neznámou.

      První kroky metody EEG BFB u nás v r. 1997 provázelo mnoho otázek. Ty jsou nejlépe zodpovídány neurofyziology, epileptology, psychology, speciálními pedagogy a jejich studiemi v rámci této metody (např.prof Mudr.J.Faber,DrSc., prim Mudr.et ing.S. Petránek,CsC).

      EEG BFB představuje specifický druh učení, tzv. operantní podmiňování. Podmiňované posilování SMR aktivity a současné posilování motorické inhibice  vnějším -pro klienta srozumitelným lákavým podnětem (zadání hry s bodovou odměnou) -vyvolává reakci vnitřního prostředí. Pokud chce dosáhnout úspěchu ve hře, potom se podvědomě při tomto procesu ladí na žádoucí frekvenci s níž je úspěšnost hry spojena. Zvyšování produkce SMR inhibuje motorickou aktivitu a zmenšuje hyperaktivitu. Snížením těchto jevů se snižuje intrapsychická tenze a tak vzniká ve vnitřním prostředí prostor pro koncentraci. Podněty vnějšího prostředí nastavují vnitřní prostředí .Vše se odehrává pod vizuální kontrolou a nastavením parametrů terapeutem. EEG BFB je neinvazivní metoda. Umožnuje vlastní kontrolu a vlastní regulaci. Mnohé studie (biologické a psychosociální) potvrzují, že psychika a somatika spolu těsně souvisí.

      Psychofyziologické procesy, jichž si člověk není běžně vědom mohou být uvedeny pod dobrovolnou kontrolu.

     Stručně řečeno je podporována synchronicita senzomotorického rytmu obou hemisfér mozku, která souvisí s bdělou aktivní pozorností, odpovídající rytmu 12-16 Hz, tj. beta 1 rytmu. Člověk se naučí regulovat stav bdělosti, zmobilizovat v krátké době vlastní vnitřní energii a vložit ji do procesů, v nichž je aktuálně potřebná. Zamezí se tím roztříštěnosti a neúčelnému plýtvání energií. O účinnosti svědčí nejen subjektivní pocity klienta, ale i hodnoty objektivních standardizovaných metod.

      Cílem příspěvku je pokusit se přinést trochu inspirace.

Posledná zmena na Štvrtok, 31 Marec 2011 00:35
 

Ďalší reklamní partneri s.r.o. LOGOPETKO a Sekcie klinická logopédia SSO 


 

Reklamný panel